Digitální knihovna Český parlament - http://www.psp.cz/eknih/
Karel SOSNA

Digitální knihovna Český parlament je společným projektem Parlamentní knihovny a odboru informatiky Kanceláře Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. Ve své konečné podobě bude obsahovat digitální formu úplných textů parlamentních tisků, těsnopiseckých zpráv a dalších parlamentárií od roku 1861 do současnosti. V současné době je projekt z více než poloviny dokončen a stále pokračuje. Cílem projektu je zpřístupnit informace o současné a minulé činnosti českého parlamentu nejširší veřejnosti bez filtrace masovými médii, urychlit přístup poslanců a senátorů k parlamentáriím jako zdroji poučení a inspirace v jejich zákonodárné činnosti a zachránit "zlatý fond" Parlamentní knihovny, který se nikde jinde nevyskytuje, pro budoucnost, protože papír se postupně rozpadá a z některých originálů již nejde zhotovit kopie.

Při přípravě svého příspěvku na tuto konferenci pořádanou Spolkem slovenských knihovníků jsem si mimořádně jasně uvědomil zvláštní "slovenský rozměr" digitální knihovny Český parlament, se kterou vás chci blíže seznámit. Začalo to již v roce 1993. Zanikla česká a slovenská federace, zaniklo Federální shromáždění ČSFR, jehož byla Parlamentní knihovna součástí, a tím jí vznikla povinnost vyrovnat se v movitostech (tzn. i knižních fondech) podle zákona o zániku federace se slovenskou stranou. Jednání i samotné vyrovnání proběhlo, díky zejména slovenské straně, velmi rychle a hladce během čtvrt roku na vysoké kulturní úrovni, také nedošlo k destrukci více než 100 let budovaných knižních fondů a jejich informačního potenciálu. Součástí dohody bylo i předání kompletní sbírky všech parlamentárií (zejména těsnopiseckých zpráv, tisků a Sbírky zákonů) za období společného státu z let 1918 a 1992 Parlamentní knihovně Národní rady Slovenské republiky. Při této příležitosti jsme museli pochválit moudrou prozíravost našich předchůdců (parlamentária začali shromažďovat a uchovávat v pěti sbírkách), ale zároveň jsme si uvědomili, jak rychle i toto zdánlivě velké množství se časem rozplývá opotřebováním, ztrátou, stěhováním, válkami, revolucemi a jinými společenskými převraty, protože nám v knihovně v roce 1993 zbyly pouze dvě kompletní sbírky, jedna pro studovnu v Poslanecké sněmovně, druhá pro studovnu v Senátu a žádná rezervní. To byl první impuls, kdy jsme začali uvažovat o převedení této jedinečné sbírky na moderní trvanlivější médium. Tím rozhodujícím pak byl mohutný nástup nových informačních technologií, zejména internetu, v následujících dvou letech.

V roce 1995 tedy vznikla myšlenka a následně nato i projekt, který jsme v té době nazvali Elektronická knihovna Český parlament. Jako základní cíl bylo stanoveno, že ve své konečné podobě bude tato knihovna obsahovat digitální podobu úplných textů parlamentních tisků (tj. návrhů zákonů včetně důvodových zpráv a usnesení), těsnopiseckých zpráv (tj. doslovných záznamů ze všech jednání a hlasování) a dalších parlamentárií od roku 1861 do současnosti.

Další cíle projektu jsme stanovili takto:

1. zpřístupnit současnou i minulou činnost parlamentu nejširší veřejnosti, jak je to obvyklé v demokratických zemích; doposud byla parlamentária v úplnosti na papíře pouze v parlamentní knihovně; v jiných knihovnách byly v těchto sbírkách velké mezery nebo se v nich parlamentária vůbec nevyskytovala, protože nebyl ani zájem prezentovat parlament veřejně (zejména po roce 1948); tento stav ostře kontrastoval se skutečností, že zájem veřejnosti o jednání parlamentu velmi vzrostl, ale Parlamentní knihovna s omezeným přístupem veřejnosti ho nemohla tradičními prostředky (poskytováním kopií) uspokojit;
2. učinit tak na současné technické úrovni elektronického sdílení informací;
3. zachránit "zlatý fond" Parlamentní knihovny pro budoucnost, protože papír se již rozpadá a z některých originálů již nejde zhotovit kopie; digitální text např. v podobě CD-ROM znamená přežití paměti parlamentu o několik dalších generací;
4. stát se jedním z prvních parlamentů zemí střední a jihovýchodní Evropy, který vytvoří všestranně využitelnou digitální knihovnu.

Ve zdůvodnění projektu se dále konstatovalo, že návratnost investic vložených do pořízení textu digitální knihovny se sice nedá vyčíslit v penězích, ale že spočívá:

1. ve zvýšení prestiže parlamentu, jeho činnost je dosud veřejnosti skryta, resp. filtrována hromadnými sdělovacími prostředky; zákon o svobodném přístupu k informacím, který platí v České republice od 1. ledna 2000, jsme tím podle dosavadních zkušeností z jeho využíváním ze strany občanů předešli o celé čtyři roky;
2. v tom, že v případě event. náhlé přírodní katastrofy, požáru, potopy, války a následného zničení knihovních a archivních fondů budou parlamentária uchována pro příští generace na náhradním médiu na mnoha místech nezávisle na místě svého původního vzniku a uložení;
3. v možnosti rychlého přístupu poslanců a senátorů k parlamentáriím jako zdroji poučení a inspirace v jejich zákonodárné činnosti.

Celý projekt jsme v počátečním nadšení rozvrhli časově do tří let (1996 - 1998) a rozhodli jsme se postupovat tzv. "hnízdovým" způsobem, tzn. přednostně chronologicky sestupně digitalizovat uzlová historická údobí naší novodobé historie, o která je největší zájem, např. roky 1989, 1968, 1948, 1945, 1939, 1918 atd. Mezery mezi těmito hnízdy měly být zaplněny nejpozději v roce 1999. Z důvodů hospodářské recese a nedostatku financí se nám však tento plán uskutečnit nepodařilo. Práce jsme se rozhodli neprovádět vlastními silami, ale dodavatelským způsobem. Proto bylo ve smyslu zákona číslo 199/1994 Sbírky o zadávání veřejných zakázek vyhlášeno v tisku veřejné výběrové řízení na převedení vybraných tištěných parlamentních textů do digitální podoby a vypracována podrobná zadávací dokumentace. Výběrového řízení se zúčastnilo celkem třináct soukromých firem. Po vyhodnocení nabídek byly vybrány dvě soukromé české firmy, se kterými spolupracujeme již

čtvrtým rokem. V roce 1999 jsme za účelem snížení ceny za převod jedné normostrany do formátu html vyhlásili nové výběrové řízení. Tuto cenu se nám sice u obou zúčastněných firem podařilo snížit o téměř 25 %, avšak zároveň jsme kvůli již zmíněným škrtům v rozpočtu Kanceláře Poslanecké sněmovny museli digitalizaci velmi zpomalit. Ve snaze získat potřebné finanční prostředky jsme dvakrát marně požádali o grant Open Society Fund. Dále jsme oslovili na čtyřicet kapitálově nejsilnějších Českých výrobních, obchodních a jiných soukromých společností a korporací (tzv. Top 40). Někteří z nich sponzorskou podporu našemu projektu přislíbili, ale protože by se umístění jejich loga u digitalizovaných volebních obdobích na webovských stránkách Poslanecké sněmovny mohlo vykládat za projev úspěšného lobbysmu v parlamentě, byli jsme nuceni jednání s nimi ukončit. V současné době je projekt z více než poloviny dokončen a práce stále pokračují. Pro představu bylo během necelých čtyř let převedeno za více ne 5 milionů Kč téměř 300 000 normostran plného textu. V praxi toto množství představuje slušnou knihovnu o více jak 100 svazcích za předpokladu, že jeden svazek má průměrně 150 - 160 stran.

Když se nám do konce roku 1997 podařilo převést do digitální podoby všechny těsnopisecké zprávy od roku 1918 do současnosti, rozhodli jsme se na internetu vystavit již tento dílčí celek. Při této příležitosti jsme uspořádali tiskovou konferenci pro tradiční i elektronická média, její ohlas u nás i v zahraničí potvrdil, že jdeme správným směrem. V médiích se často opakovala hodnocení jako "internetová rarita", "unikátní projekt", "ojedinělý počin", senzační zdroj informací" nebo dokonce "internetový klenot Českých a světových luhů a hájů". Průměrný počet 48 000 registrovaných vstupů do digitální knihovny za měsíc během roku 1999 je pro nás dalším potvrzením smyslu našeho projektu. Jako pramen je digitální knihovna Český parlament stále častiji citována v denním i odborném tisku, ale i v knižních publikacích. Jako o cenném prameni českého práva a legislativy jsou o ní informováni v přednáškách a na seminářích studenti právnické fakulty Karlovy univerzity a Vysoké koly ekonomické v Praze.

U projektů tohoto druhu je nesmírně důležité mezinárodní srovnání. Parlamentní knihovna proto 6.11.1998 uspořádala v rámci Evropského centra pro parlamentní výzkum a dokumentaci (v rámci ECPRD - European Centre for Parliamentary Research and Documentation se sídlem ve Štrasburku a Bruselu spolupracují odborné služby všech evropských parlamentů) vůbec první speciální seminář na téma "Elektronická (digitální) parlamentní knihovna". V jeho průběhu odeznělo 15 příspěvků reprezentujících různé stupně rozpracovanosti této problematiky v jedenácti parlamentních komorách Evropy (kromě České republiky např. v Parlamentním shromáždění Rady Evropy, Arménii, Belgii, Francii, Litvě, Nizozemí, Norsku, Polsku, Rumunsku a Velké Británii). Potěšitelné bylo zjištění, že Český projekt digitální parlamentní knihovny vyšel z tohoto srovnání v té době - jak co do hloubky historického záběru, tak i zvolených postupů realizace a konkrétních výsledků - jako nejlepší. Seminář byl všemi účastníky hodnocen jako velmi motivující, podnětný a hodný následování. Druhý celoevropský seminář o stejné problematice se uskuteční v prosinci roku 2000 v Knihovně Dolní sněmovny ve Velké Británii, jejíž činnost na tomto poli nám byla v našich začátcích nejinspirativnějším příkladem.

Závěrem je nutné říci, že pro plné dokončení našeho projektu, díky kterému můžete několikerým kliknutím projít dějinami českého parlamentu od 6. dubna roku 1861 do poslední schůze Poslanecké sněmovny, která se konala včera, bude nutné ještě digitalizovat těsnopisecké zprávy Sněmu království Českého z let 1862 - 1910 a tisky Národního shromáždění ČSR, ČSSR a ČSFR z let 1925 - 1938 a 1948 - 1990. Dále nás čeká vytvoření jmenných rejstříku a jejich zabudování do struktury digitální knihovny, prolinkování obsahů schůzí s těsnopiseckými zprávami a jednotlivými tisky ve všech volebních obdobích (zatím je to provedeno pouze v současném a minulém volebním období) a zdokonalení dosavadního fultextového vyhledávání. Digitální knihovnu se nyní snažíme oživit i o zvukové záznamy z archivu Českého rozhlasu, takže projevy některých poslanců si bude možné nejenom přečíst, ale i v originále poslechnout. Po dokončení všech prací hodláme texty pro potřeby Parlamentu České republiky uložit na několik CD-ROM, na jejich výrobu a distribuci pro veřejnost bude vyhlášeno výběrové řízení. Pak bude digitální knihovna Český parlament přístupna 24 hodin denně i zájemcům, jejichž přístup k internetu je z různých důvodů jakýmkoli způsobem ještě nyní omezen.

Tzv. "slovenský rozměr" digitální knihovny Český parlament však nepůsobil pouze při jejím vzniku, jak jsem zmínil na začátku svého příspěvku. Díky společné historii a společnému státu Čechů a Slováků je v ní v parlamentáriích z let 1918 - 1992 všudypřítomný. Slovenští poslanci pracovali ve společném československém předválečném i poválečném parlamentě každý podle svého založení a politického přesvědčení velmi aktivně. Přesvědčit se o tom můžete nyní každý a nemusí již za tímto účelem vážit cestu do Bratislavy nebo Prahy. Jsem přesvědčen, že v tomto smyslu je digitální knihovnu Český parlament již nyní možno považovat za jeden z nejdůležitějších historických pramenů studia vzniku novodobé slovenské státnosti.

Na začiatok stránky