Elektronické informační zdroje v knihovnách České republiky v letech 2000 - 2002
Hana NOVÁ

V knihovnách České republiky dochází od roku 2000 k zásadním změnám v získávání odborných informačních zdrojů a tím ke kvalitativnímu posunu v poskytování služeb. V široké míře jsou samozřejmě využívány moderní informační technologie. K výše uvedeným změnám dochází díky výrazné finanční podpoře státu.

V roce 1999 byl Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR vyhlášen program „Informační zdroje pro výzkum a vývoj“ určený pro knihovny a informační instituce s cílem zabezpečit potřeby vědy, výzkumu, vývoje a vzdělávání chybějícími informačními zdroji. Program je čtyřletý (r. 2000-2003) a odbornou komisí bylo ve 3 kolech vybráno 62 projektů (www.msmt.cz). V rámci programu bylo do knihoven zakoupeno velké množství specializovaných databází z různých oborů, např. chemie – CrossFireplusReaction Beilstein, ChemNet Base, biologie – Biological Abstracts, zoologie – Zoological Abstracts, matematika – MathSci, technika – Compendex, Inspec, Metadex, teologie – Acta Sanctorum, sport – SportDiscus, geologie – GeoBase, GeoRef, literatura – Literature Online, knihovnictví – OCLC FirstSearch, právo – Celex aj. Byly pořízeny databáze multioborové – EBSCO, ProQuest 5000 a byl zakoupen přístup do online verzí odborných časopisů významných vydavatelů, např. Elsevier, Springer. Mezi nejvýznamnější projekty patří Web of Science (http://wos.cesnet.cz), nejdůležitější informační zdroj pro potřeby vědy a výzkumu. Hlavním řešitelem projektu je knihovna Akademie věd ČR. Databáze s retrospektivou od r. 1980 byly zakoupeny ve finančním poměru 70% hrazeno z projektu a 30% z peněžního vkladu 28 členů konsorcia. Fyzicky jsou databáze umístěny na serveru Univerzity Karlovy. V roce 2001 bylo registrováno bylo celkem 5,5 mil.vstupů, v roce 2002 již 6,6 mil. vstupů. Největší podíl na využívání má Akademie věd ČR (28%) a Univerzita Karlova v Praze (27%). Projekt byl v roce 2001 rozšířen o přístup do Journal of Citation Report.

Změny v akvizici a službách

Práce s elektronickými informačními zdroji se postupně stala běžnou součástí odborných knihovnických činností. Díky plnotextovým časopisům přístupným v databázích mohou knihovny získat dlouhodobá dezideráta i časopisy, jejichž odběr v tištěné podobě musel být z finančních důvodů ukončen. Bylo provedeno několik analýz, které se týkaly jak konkrétních oborů, tak i konkrétních knihoven. Je přístupná řada sekundárních informačních zdrojů, které jsou v některých případech (např. u databází EBSCA) propojeny na plné texty.

V poskytování služeb dochází v knihovnách k významnému posunu a jsou plně srovnatelné se službami, které jsou poskytovány v zahraničních knihovnách. Jejich obohacení a zkvalitnění se projevuje jak v obsahové šíři vlivem výše zmíněných skutečností v akvizici tak i rychlosti vyřízení požadavků (internet, document delivery). Projekt Virtuální polytechnická knihovna (www.vpk.cz.) je příkladnou ukázkou vytvoření kooperativního systému, který s využitím nejnovějších technologií rozšiřuje nabídku dostupných informačních zdrojů a služeb pro uživatele nejen zúčastněných institucí, ale i v celonárodním měřítku. Dalším podobným oborovým projektem založeným na síťovém sdílení informačních zdrojů je Medicínská virtuální knihovna – MEDVIK (http://www.nlk.anet.cz/czech/). Úspora finančních prostředků by se samozřejmě měla projevit i v požadavcích na mezinárodní meziknihovní výpůjční služby. Těsná provázanost akvizice a služeb je více než zřejmá.

Velká pozornost je především v akademických knihovnách věnována zvyšování informační gramotnosti čtenářů a uživatelů.

Zpřístupňování a prezentace informačních zdrojů

Otázkami, jak co nejefektivněji zpřístupnit získané informační zdroje čtenářům a uživatelům knihoven jsme se zabývali hned od samého začátku. Formy propagace se liší podle typu knihoven, ale jejich cíl je jeden – upozornit uživatele na nové možnosti při získávání informací a poskytnout dostatečnou podporu při práci s databázemi. Většina knihoven využívá příležitosti, kdy je jim věnována větší pozornost ze strany veřejnosti a médií, a to při dvou pravidelných akcích – „Březen – měsíc internetu“ a „Týden knihoven“. Během celého roku knihovny poskytují různá školení k využívání databází a samozřejmá by měla být každodenní individuální práce se čtenáři. Aktivit je celá řada, opět se liší podle typu knihovny. Např. akademické knihovny nabízejí kurzy pro doktorandy apod.

Jako poměrně efektivní se ukázalo zveřejnění informací o databázích na webové stránky knihoven. Je však nutné tuto informaci nechat co nejvýše v hierarchii stránek, včetně přímého odkazu na vstup do databází.

Obr. 2

Obr. 3

Odkazy na webových stránkách jsou základní úrovní a používá je většina knihoven, které elektronické informační zdroje nabízejí. Vyšším stupněm je vytvoření portálu umožňujícího vyhledávání zdrojů podle různých požadavků. Takovýto jednoduchý a účelný portál byl vytvořen pro potřeby uživatelů vysokoškolských knihoven (http://eiz.zcu.cz).

Projekty, resp. dostupné databáze jsou hodnoceny také knihovníky a to z hlediska duplicit a obsahu. Porovnávací studie byla zpracována Ústřední knihovnou Univerzity Karlovy v roce 2001 a byla opakována v roce 2002. Porovnávány byly některé multioborové zdroje a databáze dostupné širšímu okruhu uživatelů. Pro kvantitativní analýzu bylo nutné vypracovat speciální metodiku, která je založena na porovnání titulových duplicit, časového překrytí a dalších limitujících faktorů. Výsledky analýz byly totožné – titulový překryv je minimální (14%) nebo vůbec žádný. Stanovení kvality databází je velice složité a bylo by třeba vzít v úvahu další hlediska, jako např. uživatelské rozhraní, doplňkové služby, nárůst nových titulů a jejich pokrytí plným textem, doplňování retrospektivy u plných textů atd.

Jedním z ukazatelů využívání databází a podkladem pro hodnocení projektů je soubor statistických ukazatelů. Touto problematikou se zabývají mezinárodní projekty jako např. Counter, NISO, ARL, e-Metrics. Také mezinárodní konference ICOLC připravila doporučení pro vydavatele a producenty databází, kde je stanoveno, jaké údaje jsou požadovány a v jakých časových intervalech. Projekty programu „Informační zdroje pro výzkum a vývoj“ jsou samozřejmě sledovány i z pohledu statistik. Následující obrázky ukazují příklad statistik z databází EBSCO.

Tři z projektů výše uvedeného programu jsou dostupné v rámci tzv. národní licence. Licenční podmínky v těchto případech dovolují zapojení širokého spektra knihoven, nejen univerzitních, akademických nebo velkých odborných, ale i výzkumných ústavů, nemocnic, muzeí a především knihoven veřejných, ve smyslu okresních, městských nebo obecních. Projekt eIFL Direct (známý i ve slovenských knihovnách) se od ostatních projektů liší a to především tím, že jde o projekt připravený Open Society Institute v Budapešti, který na základě tendru vybral databáze americké firmy EBSCO a dohodl licenční podmínky pro 39 zemí střední a východní Evropy, Asie a jižní Afriky. Koordinátorem projektu eIFL v ČR je Národní knihovna, projekt má své webové stránky (www.nkp.cz/eifl) a účastníci českého konsorcia (275 knihoven) mají k dispozici elektronickou konferenci.

V národní licenci jsou dále dostupné databáze ProQuest5000/PCI, řešitelem a koordinátorem tohoto projektu je Ústřední knihovna Univerzity Karlovy. Databáze zahrnují časopisy a další referenční zdroje z humanitních a společenských oborů, obchodu, medicíny, aplikovaných přírodních věd a výpočetní techniky. Počet zaregistrovaných knihoven a dalších institucí je v současné době na 370.

Obr. 8

Obr. 9

Vznik konsorcií pro sdílení elektronických informačních zdrojů představuje jeden důležitých nových směrů v rozvoji knihoven. Tento trend, jehož podstata spočívá ve spolupráci knihoven, je v posledních letech patrný také v evropských zemích. Formy konsorcií mohou být různé, některá respektují regionální nebo celostátní princip, jiná konsorcia jsou koncipována jako celostátní programy. Variabilita je skutečně velká a týká se také způsobu financování, organizační struktury atd. Český právní řád neumožňuje vznik konsorcia, hovoříme proto o konsorciích neformálních (volných). Nicméně bude třeba, aby v nejbližší době došlo k dohodě mezi knihovnami o vhodném způsobu „zastřešení“ neformálních konsorcií, kterých je v České republice zhruba 15.

Vazba na další projekty a programy

Velmi významné je propojování projektů mezi sebou a s dalšími programy i mezinárodními, ať již v přímé nebo nepřímé souvislosti. Příkladem vzájemného propojování může být např. zapojení ústřední knihovny PF UJEP do projektu Virtuální polytechnické knihovny. V nepřímé souvislosti, ale ne méně důležitý, je třeba uvést program Ministerstva kultury ČR „Veřejné informační služby knihoven“ (http://www.nkp.cz/o_knihovnach/konsorcia/VISK/VISKindex.htm). Přímou návaznost má projekt „Jednotná informační brána CASLIN“ (www.jib.cz), který umožňuje jednotný a snadný přístup k různým informačním zdrojům včetně plných textů dokumentů při stejném způsobu zadávání dotazů a stejném zobrazení výsledků rešerše, vše v jediném, uživatelsky vlídném rozhraní. Díky přístupu k velkému množství elektronických časopisů se mohla Národní knihovna ČR a knihovna Evangelické teologické fakulty UK zapojit do mezinárodního projektu univerzity v Regensburgu – Elektronische Zeitschriftenbibliothek (EZB na http://rzblx1.uni-regensburg.de/ezeit, český web http://www.nkp.cz/ezb). V rámci jedné databáze je nabízen přístup do všech elektronických časopisů knihovny z jednoho uživatelského rozhraní.

Integrace heterogenních informačních zdrojů a přístup před jednotné uživatelské rozhraní je v současné době nejmodernějším trendem v zahraničních knihovnách. V případě programu „Informační zdroje pro výzkum a vývoj“ tak dochází k efektivnímu zhodnocování vložených finančních prostředků a pro uživatele knihoven a informačních institucí k rozšiřování a zkvalitňování poskytovaných služeb.

Na začiatok stránky